Výuka hudební kompozice na Skype

Posted By v 5.8.2013 | 1 comment


Kdo si neumí představit, jak taková výuka přes Skype vypadá, připravil jsem překlad z poznámek (nejde tedy o ucelený text) poslední lekce ze soboty s Corneliem – trvala zhruba jednu hodinu, probíhala v angličtině. Ty, kdo zvažují, zda jít do výuky v angličtině, mohu uklidnit, že se dají použít fráze typu:

  • můžeš to prosím zopakovat?
  • říkal jsi XXX?
  • nerozumím větě XXX, znamená to jinými slovy YYY?

Možná jsou pro některé anglické výrazy jiné české ekvivalenty, než jsem použil, ale snad to bude jasné. Pro zrychlení překladu jsem použil překladač a pak výsledek upravil. Je tedy také možné, že jsem si nevšiml nějaké chyby automatického překladu. Tak ať slouží:

Shrnutí posledních kusů, které jsem odeslal a čekají na vyřízení:
- Balada pro Adélku – orchestrace
- Menuet
- Procházím se a pískám si

Plán na dnešek:
- Dynamika – z hlediska orchestrální hudby
- Melodický význam
- Menuet, co dál

Balada pro Adélku:
- Čitelnost i hratelnost je mnohem lepší, než minule
- Takty 1,2, atd. – arpegia by měly končit na přízvučné době
- Dynamické úrovně
  - Kolik dynamických úrovní existují v hudbě?
    - Místo 7 (ppp, pp, p, mf, f, ff, fff) navrhuji zvažovat pouze 2 – nahlas a potichu – ostatní jsou pro speciální efekty
      - Publikum nemusí většinou slyšet hudbu jako ppp nebo pp nebo p, stačí p, mf a nebo f
        – takže navrhuji začínat flétny ne p + ppp, ale mf + p
      - Dobrý hudebník také ví, že nehraje melodii, ale doprovod – takže bude hrát slaběji
      - Hráči v orchestru se vnímají navzájem, takže není nutné, aby zápis byl příliš specifický v dynamice – přirozeně najdou rovnováhu
      - Při orchestraci je vhodné použít orchestrační dynamiky spíše než dynamiky psané
        - Např. slabě – flétna v nízkém rejstříku, hlasitě – trubka ve vysokém rejstříku
  - Takty 15, 16, 17
    - Dechové nástroje stoupají ve dvojicích
      - Měly by zase končit na přízvučné době
  - Minule jsme neměli mluvit o smyčcích
    - Orchestrace smyčců v orchestru je mnohem jednodušší, než ve smyčcovém kvartetu, kde je problém se sladěním, kvůli různým kvalitativním vlastnostem sólových nástrojů
Na nahrávkách orchestrů smyčce obvykle vyčnívají, protože vše dobře zvládnou

    - Posluchači mohou poslouchat smyčce neomezenou dobu
      - Toto neplatí pro dechové a žesťové nástroje
        - Pokud budete poslouchat sólo hoboj 10 minut, přestane vás to bavit
        - V dechovém kvartetu se nástroje musejí často měnit
        - Ve smyčcových kvartetech to není problém, existuji kvarteta, kde většinu času hrají melodii pouze prvé housle, kvůli bohatému vyjádření barvy tónů, různých výrazů, mají hodně alikvóních tónů apod.
    - V barokní a klasické hudbě ligatura u smyčců znamenala také mírné decressendo, dokonce i někteří dnešní hudebníci chápou ligaturu jako mírné decressendo
    - Jak vyjádřit, že nota u smyčců by měla znít silně
      - Tah smyčcem dolů – trochu silnější, trochu více vrže – ale rychlé pasáže střídají tahy dolů a nahoru
      - Dynamická značka f, nebo v případě potřeby i ff
      - Použití značek pro důraz
      - Předepsat spiccato
      - Určit strunu, např. specifikováním struny g bude tón silnější, než stejný tón na vyšší struně
        - Vzhledem k tloušťce
        - Struna g bude více napjatá a tón nebude tak uvolněný
    - Takty 7,8 – dvojzvuky
      - By mělo být uvedeno, pokud chceme hrát dvojzvuky (unisono), nebo chceme tóny rozdělit (divisi)
        - Pokud se rozdělí, zvuk bude měkký, unisono bude bohatší a silnější
        - Dvojzvuky unisono se také hrají docela obtížně
          - U jediného t=onu jsou při pohybu k dispozici 4 prsty, u djozvuku jen 2
          - Sladění tónů je mnohem složitější
        - Při dvojzvucích houslista také potřebuje čas, aby umístil prsty
    - Hráč na housle používá 2 ladění
      - Půltónové (houslisté prominou, nevím, jak se přeloží „meantone tuning“)
        - Tercie jsou dokonale vyladěné, kvinty jsou rozladěné, ale mají neuvěřitelnou bohatost, zní ale dobře jen u určitých akordů – třeba A dur nebo Fis dur jsou hrozné
      - Normální ladění je založeno na dokonalých kvintách
      - V současnosti se houslisté snaží hrát co nejblíže k půltónovému ladění
      - Když hraje melodii a klavír je potichu – používá půltonóvému ladění, když nastoupí klavír, housle přepnou do temperovaného ladění
      - Při psaní pro klavír a housle, je potřeba vytvořit prostor pro housle aby mohly hrát ve svém ladění, kdy vyniknou
      
Menuet
- „Řekni mi něco o harmonii prvních 8 taktů, jak sis ji vybral, jak jsi postupoval, když jsi ji tvořil, atd.“
- Upravit – dodržovat pravidla harmonie v doprovodu (postaru, ale funguje to) – držet společné tóny, řešení citlivých tónů (resolve tones), vedení hlasů
- Na příště popsat části (takt 1-8, 9,16, …) jako osobu, jaký druh osoby, co dělá (např. mladá ženy sedí v kavárně a pije kávu, atd.)
      
Pro příště připravit také 16 taktovou skladbu
- Pro sólový nástroj
- Není vyžadována žádná forma
- Není předepsán takt ani tempo
- Použij pouze tón fis, g, b, h a d

Tak tady je vidět, že skladby jako výstupy z výuky nepřicházejí, jak na běžícím páse, je potřeba dělat i řadu vedlejších cvičení a také samostatného studia.

Vidím, že je tu řada odborných výrazů (nemyslím tím ugrofinské výrazy, o nichž jsem psal minule), někdy udělám slovník…

1 komentář

  1. Ano, ano, ladění, to je věc, kterou jsem chtěl prostudovat detailněji už hodněkrát. Dlouhá léta jsem byl přesvědčen, že prostě ladění je jednoduchá věc… všechny půltóny pěkně ve stejném frekvenčním poměru 2^(1/12). Potom jsem několikrát narazil na různé zmínky o tom, že to nemusí být jediná možnost a u některých nástrojů toho ani nelze dosáhnout… Drobný náznak o čem to je může dát stránka wikipedie http://cs.wikipedia.org/wiki/Lad%C4%9Bn%C3%AD
    Tak pokud by někdo měl odkaz na nějaký pěkný zdroj o ladění, sem s ním.
    No, omlouvám se, že jsem se chytil jen jednoho drobného detailu :) .

    Post a Reply

Odeslat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>